Rozhodnutí jednatele a jeho odpovědnost

Rozhodování a odpovědnost jednatele s.r.o.

S výkonem funkce statutárního orgánu obchodní korporace je spojeno mnoho různých povinností, které vyplývají z právních předpisů, nebo i ze smluv o výkonu funkce uzavřených mezi statutárním orgánem a společností. Vzhledem k tomu, že společnost s ručením omezeným představuje jeden z nejčastějších typů obchodních společností, zaměříme se v tomto článku na základní obecné povinnosti člena statutárního orgánu právě z pohledu jednatele společnosti s ručením omezeným. Níže uvádíme nejdůležitější povinnosti, jichž by si měl být vědom každý jednatel při výkonu své funkce, neboť v případě jejich nedodržení může být odpovědný až do výše svého majetku, v krajních případech může být i trestně stíhán.

1. Péče řádného hospodáře

Jednou ze základních povinností jednatele je povinnost postupovat při výkonu své funkce s péčí řádného hospodáře. Jednatel by v rámci podnikatelského rozhodování měl postupovat informovaně, v dobré víře a v obhajitelném zájmu obchodní společnosti. Jeho jednání musí být vždy spojené s loajalitou vůči společnosti.

Bude-li jednatel postupovat v rozporu s péčí řádného hospodáře, bude povinen nahradit společnosti veškerou újmu, která jí vznikne, a případně i vydat prospěch, který tímto způsobem získal. V případě soudního sporu je pozice jednatele navíc ztížena tím, že se uplatní tzv. obrácené důkazní břemeno. Jednatel je v tomto případě povinen sám prokázat, že jednal s péčí řádného hospodáře.

Příkladem porušení péče řádného hospodáře ze strany jednatele může být uzavírání smluv obsahujících nevýhodné podmínky pro společnost (například půjčení si peněz s vysokým úrokem nebo prodej zboží za nevýhodnou cenu), nevymáhání pohledávek společnosti, nebo neplnění účetních a daňových povinností společnosti, což vede k následným pokutám a penále.

2. Střet zájmů

V souvislosti s výkonem své funkce se jednatel může dostat do situace, kdy bude hrozit možný střet jeho zájmů a zájmů společnosti, za kterou jedná. Z toho důvodu obsahuje zákon pravidla, jak má jednatel v této situaci postupovat.

V případě, že může dojít ke střetu jeho zájmů nebo zájmů jeho osoby blízké se zájmem obchodní společnosti, je povinen jednatel informovat dozorčí radu, byla-li zřízena, jinak valnou hromadu nebo jediného společníka. I když si jednatel splní tuto svoji povinnost, je povinen jednat vždy v zájmu společnosti, jejíž zájem musí upřednostnit. V opačném případě se vystavuje riziku porušení péče řádného hospodáře a povinnosti nahradit vzniklou škodu.

Zvláštní pravidlo/zákon navíc stanovuje pro situaci, kdy má dojít k uzavření smlouvy mezi společností a jednatelem nebo jeho osobou blízkou. V takovém případě má jednatel nadále povinnost informovat o této skutečnosti dozorčí radu nebo valnou hromadu, avšak dozorčí rada nebo valná hromada může dokonce zakázat uzavření této smlouvy, pokud není v zájmu společnosti.

3. Zákaz konkurence

Výkon funkce jednatele je spojen i s dalším omezením, které dopadá na činnost jednatele mimo samotnou společnost. Podle zákona není jednatel obecně oprávněn zejména podnikat v předmětu činnosti společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, nebo být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby s obdobným předmětem činnosti nebo podnikání, ledaže se jedná o člena koncernu.

Jednatel se však může z tohoto zákazu vyvázat, a to informováním všech společníků společností, kteří pokud nevysloví nesouhlas s touto činností jednatele, může ji jednatel vykonávat. Nicméně postačí, že jeden ze společníků souhlasit nebude a jednatel nemůže danou činnost, která je v rozporu se zákazem konkurence, vykonávat.

V případě porušení zákazu konkurence se jednatel vystavuje riziku, že bude povinen vydat společnosti prospěch, který získal (v zásadě příjem z této činnosti) nebo i převést práva, která jednáním v rozporu se zákazem konkurence získal.

4. Povinnost podat insolvenční návrh

Dle insolvenčního zákona je povinností jednatele sledovat, zda se společnost neocitla v úpadku nebo jí úpadek přímo nehrozí a primárně učinit kroky, aby tomuto zabránil. Pokud nelze již úpadku zabránit, musí jednatel bez zbytečného odkladu podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo se měl dozvědět o úpadku společnosti.

Pokud jednatel nepodá insolvenční návrh bez zbytečného odkladu, odpovídá věřitelům v insolvenčním řízení za škodu způsobenou porušením této své povinnosti. Výše škody odpovídá rozdílu mezi zjištěnou výší přihlášené pohledávky věřitele a částkou, kterou věřitel v insolvenčním řízení skutečně obdržel. Pokud v rámci insolvenčního řízení dojde k nízkému uspokojení věřitelů, může být tato škoda značně vysoká.

6. Další povinnosti jednatele

Pro vaši představu uvádíme demonstrativní výčet dalších povinností jednatele vyplývající z jiných právních předpisů a v zákoně o obchodních korporacích:

  • vést předepsanou evidenci a účetnictví společnosti,
  • vést seznam společníků společnosti,
  • informovat společníky o věcech společnosti, zejména na základě jejich práva na informace,
  • svolávat valnou hromadu,
  • vyhotovovat úplné znění společenské smlouvy a vkládat ho do sbírky listin,
  • povinnost zveřejňovat předepsané informace a údaje v obchodním věstníku.

Závěr

Jak je vidět výkon funkce jednatele není z pohledu českého práva vůbec jednoduchý a je třeba pamatovat zejména na výše uvedené povinnosti. Jak předejít výše uvedeným problémům? Řádný hospodář by měl především na právní a daňovou problematiku najmout odborníky, kteří z velké části přenesou jeho břemeno odpovědnosti na sebe.

V případě Vašeho zájmu o získání bližších informací v souvislosti s tímto článkem jsme připraveni Vám pomoci s konkrétními problémy, které vás potkaly nebo vás důkladně připravit na výkon vaší funkce.

Mgr. Jan Jakl
Partner, advokát

jakl@grantex.cz
+420 777 590 400

Mohlo by vás také zajímat...

Pracovní právo v roce 2020

Pracovní právo v roce 2020

V roce 2020 nás čeká několik novinek v oblasti pracovního práva, které se dotknou téměř všech zaměstnavatelů. Proto vám přinášíme jejich přehled, abyste měli možnost se s nimi seznámit.

Nová pravidla při rozdělování zisku obchodních společností

Nová pravidla při rozdělování zisku obchodních společností

Nejvyšší soud se ve svém nedávném rozhodnutí ze dne 27. 03. 2019 sp. zn. 27 Cdo 3885/2017 zabýval některými pravidly v souvislosti s rozdělováním zisku obchodních společností dle zákona obchodních korporací, a odchýlil se od dosavadní judikatury, která byla přijata za účinnosti dřívějšího obchodního zákoníku.

MŮŽEME POMOCI?

Vyplňte formulář a my se vám ozveme.

S námi Vám neutečou žádné důležité novinky