Rozhodnutí jednatele a jeho odpovědnost
ROZHODOVÁNÍ A ODPOVĚDNOST JEDNATELE S.R.O.
S výkonem funkce statutárního orgánu obchodní korporace je spojeno mnoho různých povinností, které vyplývají z právních předpisů, nebo i ze smluv o výkonu funkce uzavřených mezi statutárním orgánem a společností. Vzhledem k tomu, že společnost s ručením omezeným představuje jeden z nejčastějších typů obchodních společností, zaměříme se v tomto článku na základní obecné povinnosti člena statutárního orgánu právě z pohledu jednatele společnosti s ručením omezeným. Níže uvádíme nejdůležitější povinnosti, jichž by si měl být vědom každý jednatel při výkonu své funkce, neboť v případě jejich nedodržení může být odpovědný až do výše svého majetku, v krajních případech může být i trestně stíhán.
1. Péče řádného hospodáře
Jednou ze základních povinností jednatele je povinnost postupovat při výkonu své funkce s péčí řádného hospodáře. Jednatel by v rámci podnikatelského rozhodování měl postupovat informovaně, v dobré víře a v obhajitelném zájmu obchodní společnosti. Jeho jednání musí být vždy spojené s loajalitou vůči společnosti.
Bude-li jednatel postupovat v rozporu s péčí řádného hospodáře, bude povinen nahradit společnosti veškerou újmu, která jí vznikne, a případně i vydat prospěch, který tímto způsobem získal. V případě soudního sporu je pozice jednatele navíc ztížena tím, že se uplatní tzv. obrácené důkazní břemeno. Jednatel je v tomto případě povinen sám prokázat, že jednal s péčí řádného hospodáře.
Příkladem porušení péče řádného hospodáře ze strany jednatele může být uzavírání smluv obsahujících nevýhodné podmínky pro společnost (například půjčení si peněz s vysokým úrokem nebo prodej zboží za nevýhodnou cenu), nevymáhání pohledávek společnosti, nebo neplnění účetních a daňových povinností společnosti, což vede k následným pokutám a penále.
2. Střet zájmů
V souvislosti s výkonem své funkce se jednatel může dostat do situace, kdy bude hrozit možný střet jeho zájmů a zájmů společnosti, za kterou jedná. Z toho důvodu obsahuje zákon pravidla, jak má jednatel v této situaci postupovat.
V případě, že může dojít ke střetu jeho zájmů nebo zájmů jeho osoby blízké se zájmem obchodní společnosti, je povinen jednatel informovat dozorčí radu, byla-li zřízena, jinak valnou hromadu nebo jediného společníka. I když si jednatel splní tuto svoji povinnost, je povinen jednat vždy v zájmu společnosti, jejíž zájem musí upřednostnit. V opačném případě se vystavuje riziku porušení péče řádného hospodáře a povinnosti nahradit vzniklou škodu.
Zvláštní pravidlo/zákon navíc stanovuje pro situaci, kdy má dojít k uzavření smlouvy mezi společností a jednatelem nebo jeho osobou blízkou. V takovém případě má jednatel nadále povinnost informovat o této skutečnosti dozorčí radu nebo valnou hromadu, avšak dozorčí rada nebo valná hromada může dokonce zakázat uzavření této smlouvy, pokud není v zájmu společnosti.
3. Zákaz konkurence
Výkon funkce jednatele je spojen i s dalším omezením, které dopadá na činnost jednatele mimo samotnou společnost. Podle zákona není jednatel obecně oprávněn zejména podnikat v předmětu činnosti společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, nebo být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby s obdobným předmětem činnosti nebo podnikání, ledaže se jedná o člena koncernu.
Jednatel se však může z tohoto zákazu vyvázat, a to informováním všech společníků společností, kteří pokud nevysloví nesouhlas s touto činností jednatele, může ji jednatel vykonávat. Nicméně postačí, že jeden ze společníků souhlasit nebude a jednatel nemůže danou činnost, která je v rozporu se zákazem konkurence, vykonávat.
V případě porušení zákazu konkurence se jednatel vystavuje riziku, že bude povinen vydat společnosti prospěch, který získal (v zásadě příjem z této činnosti) nebo i převést práva, která jednáním v rozporu se zákazem konkurence získal.
4. Povinnost podat insolvenční návrh
Dle insolvenčního zákona je povinností jednatele sledovat, zda se společnost neocitla v úpadku nebo jí úpadek přímo nehrozí a primárně učinit kroky, aby tomuto zabránil. Pokud nelze již úpadku zabránit, musí jednatel bez zbytečného odkladu podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo se měl dozvědět o úpadku společnosti.
Pokud jednatel nepodá insolvenční návrh bez zbytečného odkladu, odpovídá věřitelům v insolvenčním řízení za škodu způsobenou porušením této své povinnosti. Výše škody odpovídá rozdílu mezi zjištěnou výší přihlášené pohledávky věřitele a částkou, kterou věřitel v insolvenčním řízení skutečně obdržel. Pokud v rámci insolvenčního řízení dojde k nízkému uspokojení věřitelů, může být tato škoda značně vysoká.
5. Další povinnosti jednatele
Pro vaši představu uvádíme demonstrativní výčet dalších povinností jednatele vyplývající z jiných právních předpisů a v zákoně o obchodních korporacích:
- vést předepsanou evidenci a účetnictví společnosti,
- vést seznam společníků společnosti,
- informovat společníky o věcech společnosti, zejména na základě jejich práva na informace,
- svolávat valnou hromadu,
- vyhotovovat úplné znění společenské smlouvy a vkládat ho do sbírky listin,
- povinnost zveřejňovat předepsané informace a údaje v obchodním věstníku.
Závěr
Jak je vidět výkon funkce jednatele není z pohledu českého práva vůbec jednoduchý a je třeba pamatovat zejména na výše uvedené povinnosti. Jak předejít výše uvedeným problémům? Řádný hospodář by měl především na právní a daňovou problematiku najmout odborníky, kteří z velké části přenesou jeho břemeno odpovědnosti na sebe.
V případě Vašeho zájmu o získání bližších informací v souvislosti s tímto článkem jsme připraveni Vám pomoci s konkrétními problémy, které vás potkaly nebo vás důkladně připravit na výkon vaší funkce.
Jan Jakl
Související články
MÁM ZÁJEM O PRÁVNÍ PORADENSTVÍ
Vyplňte formulář a my se vám ozveme zpět co nejdříve.