Úvod do výzkumu a vývoje 4. díl – plánování
V předchozích dílech jsme vám představili výzkum a vývoj v praxi, kde jsme vyvrátili hned několik mýtů, se kterými se mezi podniky často setkáváme. Zamysleli jsme se také nad tím, kdy je vhodná doba do výzkumu a vývoje investovat nebo nad tím, co výzkum a vývoj může přinést menším podnikům. V posledním dílu naší série článků jsme se již zaměřili na vysvětlení základních pojmů, díky kterým můžeme dnes plynně přejít k plánování projektů.
Detailní plán projektu je základem úspěchu. Pokud na takový projekt však čerpáme dotační podporu, tak to platí dvojnásob. V těchto projektech je totiž plán projektu závazný a jeho nenaplnění může znamenat sankce či ohrožení části, nebo dokonce i celé výše dotace. Co vše je tedy nutné důkladně promyslet na samém počátku a kde se nejvíce chybuje? Pojďme se na to společně podívat.
Nastavte si realistické cíle
Jako první si stanovujeme cíl společně s výstupem projektu. Ty musí být dostatečně inovativní, přínosné, ale přitom realistické. Zajistit balanc těchto tří pilířů je jedním z nejtěžších úkolů vůbec, a proto je dobré vaše cíle a výstupy konzultovat se specialisty, kteří se projektům výzkumu a vývoje dlouhodobě věnují.
1
Inovativnost
Výstup projektu musí disponovat určitým stupněm inovativnosti, a to minimálně na českém trhu, ideálně však alespoň na evropském. Není však nutné přijít s novým a přelomovým produktem, naopak mnohdy stačí i malá změna oproti původním stavu – například změna v postupu balení produktu.
2
Přínosnost
Každý projekt výzkumu a vývoje by měl směřovat k určitému posunu v oblasti dosavadního poznání, a měl by být tedy přínosem pro společnost. U podnikového výzkumu a vývoje se však navíc očekává, že jsou projekty realizovány především z důvodu očekávaných přínosů pro vaše podnikání a z něj vyplývajících přínosů pro ekonomiku.
Proto musíte být schopni při plánování projektu poměrně jasně popsat, jaké ekonomické i neekonomické přínosy pro vás realizace projektu bude znamenat a věrohodně je kvantifikovat. Pro tyto účely se tedy ve většině případů vyžaduje jako jedna z hlavních součástí projektů marketingová studie.
Na základě výsledků marketingové studie následně stanovíme celkové očekávané ekonomické přínosy – ideálně rozložené v čase. V rámci přínosů bychom rovněž měli být schopni stanovit očekávanou dobu návratnosti vynaložených nákladů.
Marketingová studie by se měla zaměřovat především na tyto oblasti:
Konkurence – především tedy zmapování dosavadních srovnatelných řešení, abychom věděli, zda to „nové“, se kterým přicházíme, je skutečně nové a nebo se vymezit, v čem se od dosavadních dostupných řešení odlišujeme.
Poptávka – jak již bylo naznačeno výše, podnikový VaV děláme především proto, abychom si zajistili dodatečné ekonomické výsledky. Ty se ovšem generují z tržeb. Pokud tedy nikdo nebude mít o naše řešení zájem, pravděpodobně nebude dávat velký smysl se do projektu pouštět.
Zákazníci – na základě poptávky definujeme hlavní skupiny zákazníků, na které naše řešení směřuje.
Distribuční kanály – měli bychom si také promyslet a umět pojmenovat, jakým způsobem bude výstup projektu následně našim zákazníkům prodáván – a to zejména s ohledem jak na charakter výstupu, tak i na charakter cílové skupiny zákazníků. Z toho se samozřejmě bude odvíjet nákladová otázka výstupů.
3
Dosažitelnost
V praxi se bohužel často setkáváme s projekty, které mají dopředu příliš vysoké očekávání. Mějte na paměti, že jedním z hlavních definičních znaků projektů výzkumu a vývoje je prvek nejistoty. Proto se také může stát, že se vám předem definovaného výstupu nepodaří dosáhnout na té úrovni, kterou jste si stanovili. Pak se kromě nezdaru v projektu samotném budete ještě potýkat s otázkami nenaplnění závazných parametrů dotačního programu a z něj vyplývajících hrozeb sankcí.
Klíčové aktivity a časový harmonogram
Na základě stanovených cílů je důležité projekt rozložit na jednotlivé klíčové aktivity, jejichž postupnou realizací bychom k cíli měli směřovat. Správné definování klíčových aktivit, jejich věcné náplně a časového vymezení jsou jednou ze zásadních součástí kvalitně nastaveného projektu. Jednak z nich následně vycházíme při plánování rozpočtu a současně se jedná o jeden z klíčových parametrů, podle kterých je hodnocena kvalitativní úroveň projektů v žádostech o dotace. Proto je vhodné věnovat dostatek pozornosti jejich rozmyšlení a následnému popisu.
Požadavky na zdroje a technické vybavení
Další důležitou součástí projektů výzkumu a vývoje, jsou požadavky na zdroje. Zejména byste si tedy v této fázi měli odpovědět na následující otázky:
Koho pro realizaci projektu budu potřebovat?
- Co budu pro realizaci projektu potřebovat?
Na základě odpovědí definujeme další důležité předpoklady pro váš projekt.
1
Členové realizačního týmu
Pokud víme, koho budeme pro realizaci projektu potřebovat, nic nám nebrání sestavit tzv. realizační tým, ve kterém každý zastává konkrétní roli. Je dobré vždy začínat nejprve s definováním interního týmu, tedy u lidí, které máme k dispozici ve vlastní firmě – zaměstnanci, majitelé atd. U každého člena týmu je vhodné následně zdůvodnit, proč je zrovna jeho role pro projekt klíčová a jaké jsou jeho kvalifikační předpoklady pro tuto roli s ohledem na dosavadní zkušenosti.
Pokud si pro realizaci projektu nevystačíme s interním týmem, budeme do projektu muset zapojit externí spolupracovníky. Zde prosím promyslete, jakou formou je do projektu zapojíte. Jednou z možností je zapojení ve formě tzv. smluvního výzkumu – tedy dodávek určitých předem definovaných úkolů na základě dílčí objednávky.
Jako daleko výhodnější formu lze však určitě doporučit tzv. účinnou spolupráci – jedná se o situaci, kdy je projekt řešen dvěma a více samostatnými subjekty, kteří se na realizaci projektu podílejí společně, a to jak na nákladech projektu, tak i na jeho výstupech. Tento způsob spolupráce má 2 klíčové výhody.
Úroveň výstupů od externího spolupracovníka bude zcela jistě na jiné úrovni, když bude sám zainteresován na výsledcích projektu, než když se bude jednat o prostý vztah dodavatel-odběratel. Řešení projektů v tzv. účinné spolupráci umožňuje čerpat vyšší úroveň finanční podpory v rámci dotačních projektů zaměřených na výzkum a vývoj.
Většina projektů se však neobejde bez kombinace obou variant – smluvní výzkum i účinná spolupráce. Je však důležité dopředu správně rozmyslet, jak projekt v tomto ohledu správně naplánovat, jelikož následné změny jsou vždy obtížnější.
2
Materiálové vstupy
Zejména u projektů zaměřených na aplikace v konečných hmatatelných produktech (výrobcích) se neobejdeme bez potřeby materiálových vstupů. Ať už se bude jednat o surový materiál či o různé komponenty, dopředu bychom s nimi při plánování projektu měli počítat. Bude to totiž důležité nejen pro stanovení celkového rozpočtu, ale rovněž z pohledu rozmyšlení potřeby dodavatelů, na kterých se realizace projektu stane závislou. V případě realizace projektu s podporou z dotace pak navíc do hry vstupují ještě specifické požadavky na výběr dodavatele, které na vás rovněž budou klást dodatečné požadavky. Proto je vhodné na začátku dobře odhadnout potřebu materiálových vstupů pro projekt, aby se výběr dodavatele případně realizoval v souladu s pravidly.
3
Technické vybavení
Technické vybavení je rovněž pro úspěšné dokončení projektu nezbytnou podmínkou. Málokterý výzkumný úkol se obejde bez potřeby jakéhokoli technického zázemí. Opět tedy s ohledem na jednotlivé klíčové aktivity na začátku dobře promyslete, co vše z pohledu vybavení budete pro jejich úspěšné dokončení potřebovat. Nemusí to totiž být jen lidské zdroje, kvůli kterým budete muset některé činnosti řešit buď formou smluvního výzkumu či ve spolupráci s partnerem, kterého do projektu zapojíte. Jednou z variant je samozřejmě potřebné vybavení pro účely projektu zakoupit, ovšem zde je potřeba mít na mysli finanční stránku věci. Většina dotačních programů podporujících výzkum a vývoj je neinvestičních, tedy pořízení takového vybavení podpoří buď jen částečně (např. ve formě odpisů po dobu odpovídající využití vybavení v projektu), anebo vůbec.
Veronika Divinová
Ondřej Horčička
Související články
ÚVOD DO VÝZKUMU A VÝVOJE 1. DÍL – POHLED DO PRAXE
20. 2. 2023
První díl série článků, která vás v následujících týdnech provede výzkumem a vývojem a jeho praxí v českých podnicích. Ukážeme vám, že výzkum a vývoj není pouze o laboratořích a přelomových objevech, a naopak je dnes součástí již většiny výrobních podniků.
MÁM ZÁJEM O DOTAČNÍ PORADENSTVÍ
Vyplňte formulář a my se vám ozveme zpět co nejdříve.