Dotační rádce: Jak na výzkum a vývoj ve vašem podniku - Díl 4.

10 minut čtení

O GRANTEXU > Články a informace > O dotacích > Dotační rádce: Jak na výzkum a vývoj ve vašem podniku – Díl 4.

V minulém díle jsme se po teoretickém úvodu začali věnovat praktické stránce přípravy projektu výzkumu a vývoje (VaV). Víme již tedy, jak správně definovat jeho cíle, výstupy, aktivity, harmonogram, zdroje i přínosy.

V dnešním závěrečném díle tohoto seriálu se podíváme podrobněji na vrcholnou fázi přípravy každého VaV projektu, kterou je plánování a sestavování rozpočtu projektu. Záměrně jsme si tuto část nechali na závěr. Ptáte se proč? Protože tak zní i naše jednoznačné doporučení – plánování a sestavení rozpočtu projektu nechávejte až na samotný závěr, kdy máte už dobře rozmyšleny veškeré aspekty vašeho projektu. Jedině tak dosáhnete použitelného rozpočtu pro realizaci vašeho projektu, ale o tom už podrobněji v dnešním článku.  

Přejeme příjemné čtení.

Základní principy

Na úvod bychom rádi shrnuli základní principy, které vždy doporučujeme při plánování a sestavování rozpočtu k projektům VaV (a nejen k nim) dodržovat. Zejména u projektů, které využívají podpory financování z dotačních programů, se dodržování těchto principů nejednou vyplatilo ať už z pohledu hodnotitelů, kteří takto koncipované rozpočty lépe vnímají z pohledu kvalitní připravenosti projektu, tak i z pohledu následné realizace projektů, kdy se méně projevují případné nedostatky.

Zajímá vás, jaké dotace na VaV projekty můžete aktuálně čerpat? Klikněte pro více informací. 

Interně pro označení těchto principů používáme výraz PROS složený z počátečních písmen:

P - přiměřenost - Náklady by vždy měly být nastaveny přiměřeně aktivitám, které jsou v projektu plánovány. Rozhodně se nevyplatí mít tzv. velké oči ani naopak některé položky významněji podcenit. Proto je dobré vždy vycházet z co nejreálnější potřeby, která by měla odrážet všechny aspekty projektu tak, jak jste si jej a plánovali (z pohledu zdrojů, týmu, rozsahu aktivit, harmonogramu atd.)

R - reálnost/realizovatelnost - Než přistoupíte k ocenění jakéhokoli nákladu, rozhodně doporučujeme si provést alespoň základní průzkum „tržních cen“ (pokud se pochopitelně nejedná o položky, které jsou vám velmi dobře známé). Není nic horšího, než naplánovat projekt za ceny, za které jej reálně nebudete schopni zrealizovat.

O - ověřitelnost - Zejména u projektů, které budete předkládat do dotačních programů, by se do rozpočtů nemělo dostávat mnoho určitým způsobem „záhadných“ položek, u kterých by jejich cena nebyla ověřitelná na trhu. Vystavovali byste se zbytečně riziku, že váš rozpočet nebude hodnocen jako transparentní, což bude mít dopad na hodnocení celkové kvality projektu.

S - srozumitelnost - Nakonec je důležité vždy nastavit pravidlo, na základě jakého konkrétní rozpočtovou položku budete plánovat a toto pravidlo umět srozumitelně popsat. Jednak tím pomůžete ostatním členům projektu se v rozpočtu lépe orientovat, ale současně tím přispíváte k lepší srozumitelnosti a tím i obhajitelnosti rozpočtu např. před poskytovatelem dotace či případnými investory apod.  

Uznatelnost nákladů

U projektů VaV financovaných z dotací se často při plánování rozpočtu dělají chyby při správném nastavení nákladových položek z pohledu jejich následné uznatelnosti právě pro dotaci. Doporučujeme tedy vždy se na začátku velmi důkladně seznámit, jak jsou v příslušném dotačním programu rozpočtové položky podrobněji definovány z pohledu uznatelnosti. Setkáváme se bohužel občas s tím, že žadatelé plánují pouze podle toho, jak jsou uznatelné náklady v programech „pojmenovány“, ale už nezkoumají hlubší podstatu.

ALE POZOR, tento přístup se Vám nemusí hrubě vyplatit! Absolutní většina dotačních programů má totiž v tomto směru tu nevýhodu, že uznatelnost nákladů kontroluje až zpětně. V praxi se vám tak může reálně stát, že např. celý rok realizujete svůj projekt podpořený z dotace a až při závěrečném „zúčtování“ této etapy, se dozvíte, že jste si špatně vyložili uznatelnost některého z plánovaných nákladů a ejhle, dotace vám za tento náklad nebude proplacena (nebo ji budete muset vrátit v případě zálohově financovaných dotačních titulů).


Říkáte si, jak se taková věc může někomu stát? Upřímně řečeno stává se bohužel častěji, než byste řekli. V praxi nebývá na přípravu dotačních projektů příliš mnoho času, často se pak odevzdávají v posledních hodinách a na řešení některých „detailů“ pak jednoduše již nezbývá čas. Navíc pojmenování některých uznatelných nákladů opravdu na první pohled může na někoho působit natolik jednoznačně, že jim nevěnuje detailnější pozornost a nakonec je vše zásadně jinak.

Jako jeden příklad za všechny si tady dovolíme použít jednu z velmi často pojmenovávaných nákladových položek mezi uznatelnými náklady dotačních programů poskytujících podporu na projekty průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje. Touto položkou jsou Náklady na nástroje, přístroje a vybavení“, u kterých se nejednomu žadateli stane, že si do projektu prostě naplánuje pořízení nových přístrojů a vybavení, které při svém vývoji přece bude používat. Realita je ovšem jiná – pod touto položkou se totiž v její definici skrývá, že se s ohledem na neinvestiční zaměření jedná pouze o náklady uplatněné ve formě odpisů těchto nástrojů, přístrojů a vybavení a to pouze po odpovídající dobu, po kterou budou prokazatelně využity pro účely projektu.

Pro přehlednost proto uvádíme přehled nejčastěji uznávaných nákladů a co si pod nimi představit.

  • Osobní náklady – mzdové náklady včetně odvodů na členy projektového týmu podílejícího se na realizaci projektu.
  • Náklady smluvního výzkumu – služby ve výzkumu a vývoji nakupované od externích dodavatelů – např. testování, ověřování, vypracování studií apod.
  • Ostatní přímé náklady – zahrnuje zejména nákup materiálu, komponent, drobného hmotného majetku nezbytného pro realizaci projektu apod. (např. laboratorní spotřební materiál).
  • Náklady na nástroje, přístroje a vybavení – jak již bylo popsáno na příkladu výše, jde primárně o náklady ve formě odpisů např. výrobního zařízení, na kterém bude zhotovovat prototypy vyvíjených produktů.
  • Režie – ostatní náklady, které nevznikají v přímé souvislosti s projektem, nicméně jsou projektem rovněž částečně spotřebovávány – např. nájem, energie, administrativní podpora, servis, údržba a další.
  • Nejedná se pochopitelně o úplný výčet, ale o hlavní položky, na kterých by měly být projekty VaV zejména postaveny.

Finanční strop

Poslední, ovšem neméně důležité doporučení, které pro vás máme, se rovněž týká především projektů VaV financovaných s podporou dotace. Když žádáte o dotaci na svůj projekt, stanovujete zároveň její maximální limit, který v případě schválení projektu budete moci čerpat.

V praxi to tedy znamená, že pokud si v rámci plánování projektu nastavíte jeho rozpočet, který se v průběhu realizace projektu ukáže jako nedostatečný, budete již při financování dodatečných nákladů odkázáni čistě na vlastní zdroje. Vyšší než přiznanou dotaci v rámci projektu vám již totiž poskytovatel dotace dodatečně proplatit nemůže.

Jak tedy s touto informací efektivně pracovat? Plánujte s rezervou! Počítejte při plánování projektu raději s tím, že věci nemusí jít podle předem stanoveného plánu (což je v rámci VaV projektů současně velice pravděpodobné) a proto mějte v rozpočtu vždy dopředu připravenou rezervu, ze které budete připraveni případné dodatečné požadavky na rozpočet financovat.

Na závěr nezbývá, než popřát hodně štěstí a trpělivosti při přípravě vašeho VaV projektu. Věříme, že náš seriál vám při této příležitosti bude vhodným pomocníkem.

Pokud byste ovšem přesto v některých ohledech tápali, rozhodně jsme vám nadále k dispozici, proto se na nás neváhejte obrátit, stačí napsat ZDE nebo volat na tel. 800 151 111.

Ondřej Horčička

Další díly tohoto seriálu

Dotační rádce: Jak na výzkum a vývoj ve vašem podniku - Díl 1.

Dotační rádce: Jak na výzkum a vývoj ve vašem podniku - Díl 1.

Máte vlastní projekty výzkumu a vývoje? Nefinancujte tyto nákladově náročné projekty pouze z vlastních zdrojů. Využijete dotačních programů VaV.

Dotační rádce: Jak na výzkum a vývoj ve vašem podniku - Díl 2.

Dotační rádce: Jak na výzkum a vývoj ve vašem podniku - Díl 2.

Máte vlastní projekty výzkumu a vývoje? Ve druhém díle našeho seriálu se dozvíte, jaký je rozdíl mezi průmyslovým výzkumem a experimentálním vývojem.

Dotační rádce: Jak na výzkum a vývoj ve vašem podniku - Díl 3.

Dotační rádce: Jak na výzkum a vývoj ve vašem podniku - Díl 3.

Máte vlastní projekty výzkumu a vývoje? Ve třetím díle našeho seriálu se podrobněji budeme věnovat přípravě projektu především z pohledu plánování. Přiblížíme vám, jak správně definovat cíle a výstupy projektu, jeho přínosy, klíčové aktivity, časový harmonogram, požadavky na lidské zdroje a technické vybavení.

Dotace, které by vás mohly zajímat...

Aplikace

Aplikace

Dotace na průmyslový výzkum a experimentální vývoj. Dotace je určena na vývoj nových produktů, technologických postupů, procesů apod.

Potenciál

Potenciál

Dotace na vytvoření nebo rozvinutí kvalitního zázemí pro vlastní výzkumné a vývojové aktivity.

TREND

TREND

Dotace na aplikačně orientovaný výzkum a to za využití progresivních technologií jako je např. nanotechnologie či umělá inteligence (AI).

Zajímá vás toto téma?

Napište si o další díly nebo další informace, rádi poradíme.

S námi Vám neutečou žádné důležité novinky