Protipovodňová ochrana intravilánu

Operační program Životní prostředí k 16. 10. 2017 spustil příjem žádostí k projektům na protipovodňovou ochranu intravilánu. Pro období 2014 – 2020 se k protipovodňovým projektům vyčlenilo 5,2 mld. Kč, přičemž 4 mld. se už rozdělily v předchozích 5 výzvách. Co všechno postavíte a zrekonstruujete v současné výzvě?

Kam s poldrem?

Poldr najdete podél vodního toku. V poldru se za normálních okolností voda:

• neakumuluje vůbec – suchý poldr;
• poldr je zaplněn pouze částečně -  polosuchý poldr.

Když poldr pojme rozlitou vodu ze sousedního vodního toku, může tím dokonce zabránit povodni. Poldr lze využít i k zemědělské činnosti, ale v Česku častěji narazíte na poldry, které jsou zatravněné a spojené s mokřady. Pokud se rozhodnete pro stavbu poldru, nejlépe ho umístěte do údolí. Výstavba na rovině je dražší variantou, ale jde to.

Kolik vody zadrží mokřad?

Pod mokřadem si představte přechod mezi suchozemským a vodním ekosystémem. Voda v mokřadu téměř neproudí. Voda se v mokřadu nachází celoročně nebo po větší část roku. K mokřadům patří rašeliniště, močály, podmáčené louky či jezírka. K mokřadům se také počítají i dlouhodobě vypuštěné rybníky nebo lomy, ve kterých zůstalo trochu vody.

Mokřady dokážou zadržovat a postupně uvolňovat mnohem více vody, než to svedou uměle vytvořené nádrže. V číslech: 10 m² mokřadu zadrží až 9 000 litrů vody!

Nástroj proti přívalovým dešťům

Retenční nádrž je šikovné řešení, když potřebujete ochránit například řeku nebo kanalizační systém před zahlcením z přívalového deště. Díky retenční nádrži získáte čas k dobru. Zadržená dešťová voda se pak vypouští do kanalizace a to v rámci řízeného odtoku.

Niva a její benefity?

Niva je pravidelně zaplavovanou částí údolí a v Česku ji najdete skoro podél všech řek. Málokdy půjde o nivu, která by ušla lidskému zásahu. Přirozenou nivu najdete podél Odry, Moravy či Orlice. Při povodňovém stavu vodního toku bývá částečně nebo úplně zaplavována.

Co nelze nivě upřít, jsou její zásluhy při zadržování vody. Pro obce a města v širokém okolí představuje zásobárnu podzemní vody. To se hodí zvlášť v sušších obdobích, kterým neujde ani Česko. Při nízkých srážkách dodává vodu do řek.

Na co se ještě nezapomnělo?

Operační program Životní prostředí pamatuje i na sanace nebezpečných sesuvů půdy a zpevnění svahů. Dotaci můžete získat i na bezpečnostní přelivy hrází.

V dřívějším článku (Jak udržet vodu v krajině? Jak bojovat s extrémními léty?) jsme se věnovali například tůním, i na ty můžete čerpat dotace.

Jak dotace pomohla v předchozí výzvě?

V předchozí dotační výzvě na protipovodňová opatření se k úspěšným žadatelům zařadila například obec Močovice, která díky EU dotaci 492 tis. Kč mohla zafinancovat protierozní příkop a sedimentační nádrž. Město Jesenice zase díky 4,8 mil. Kč mohla revitalizovat zdiměřické rybníky.

Výše dotace v programu Protipovodňová ochrana intravilánu

V současné výzvě můžete dosáhnout až na 85% dotaci.

• Mminimální výše způsobilých výdajů: 200 tis. Kč bez DPH

Mezi oprávněné žadatele patří:

• obce, města, svazky obcí;
• organizační složky státu, státní podniky, státní organizace, veřejně výzkumné instituce a výzkumné organizace;
• městské části hl. m. Prahy;
• příspěvkové organizace, nestátní neziskové organizace, církve;
• podnikatelé.