Dotační rádce: Jak na výzkum a vývoj ve vašem podniku - Díl 3.

V předchozích dílech našeho seriálu jsme se věnovali především teoretickým aspektům přípravy projektů výzkumu a vývoje (VaV). Dnes už tedy víme, jak poznat, zda váš projekt naplňuje definiční znaky VaV projektů a rovněž jsme si představili základní rozdíly mezi průmyslovým výzkumem a experimentálním vývojem.

V dnešním díle se podrobněji budeme věnovat přípravě projektu a to především z pohledu jeho plánování. Postupně se seznámíme s tím, jak správně definovat cíle a výstupy projektu, jeho přínosy, klíčové aktivity, časový harmonogram, požadavky na lidské zdroje a technické vybavení.

Přejeme příjemné čtení.

2. Přínosy projektu

Každý projekt VaV by měl směřovat k určitému posunu v oblasti dosavadního poznání a měl by být tedy přínosem pro společnost. U podnikového výzkumu a vývoje se však navíc očekává, že jsou projekty realizovány především z důvodu očekávaných přínosů pro vaše podnikání a z něj vyplývajících přínosů pro ekonomiku.

Proto musíte být schopni při plánování projektu poměrně jasně popsat, jaké ekonomické i neekonomické přínosy pro vás realizace projektu bude znamenat a také je věrohodně kvantifikovat. Pro tyto účely se tedy ve většině případů vyžaduje jako jedna z hlavních součástí VaV projektů rovněž marketingová studie/průzkum, ze které by stanovení přínosů mělo vycházet.

Z takové studie/průzkumu by měly především vyplývat tyto základní informace:

• Konkurence – především tedy zmapování dosavadních srovnatelných řešení, abychom věděli, zda to „nové“, se kterým přicházíme, je skutečně nové a nebo se vymezit, v čem se od dosavadních dostupných řešení odlišujeme.
• Poptávka – jak již bylo naznačeno výše, podnikový VaV děláme především proto, abychom si zajistili dodatečné ekonomické výsledky. Ty se ovšem generují z tržeb. Pokud tedy nikdo nebude mít o naše řešení zájem, pravděpodobně nebude dávat velký smysl se do projektu pouštět.
• Zákazníci – na základě poptávky definujeme hlavní skupiny zákazníků, na které naše řešení směřuje.

• Distribuční kanály - měli bychom si také promyslet a umět pojmenovat, jakým způsobem bude výstup projektu následně našim zákazníkům prodáván - a to zejména s ohledem jak na charakter výstupu, tak i na charakter cílové skupiny zákazníků. Z toho se samozřejmě bude odvíjet nákladová otázka výstupů.
• Výsledné ekonomické přínosy – na základě kombinace výše zjištěných předpokladů následně stanovíme celkové očekávané ekonomické přínosy, ideálně rozložené v čase. V rámci přínosů bychom rovněž měli být schopni stanovit očekávanou dobu návratnosti vynaložených nákladů.

4. Požadavky na zdroje a technické vybavení

Další důležitou součástí VaV projektu, kterou je nutné promyslet, jsou požadavky na zdroje. Zejména byste si tedy v této fázi měli odpovědět na následující 2 otázky:

• Koho pro realizaci projektu budu potřebovat?
• Co budu pro realizaci projektu potřebovat?

Na základě odpovědí potom následně definujeme další důležité předpoklady pro váš VaV projekt.

Členové realizačního týmu

Když víme, koho budeme pro realizaci projektu potřebovat, dáváme dohromady tzv. realizační tým, ve kterém každý bude mít svou roli. Je dobré vždy začínat nejprve s definováním interního týmu, tedy u lidí, které máme k dispozici ve vlastní firmě – zaměstnanci, majitelé atd. U každého člena týmu je vhodné následně zdůvodnit, proč je zrovna jeho role pro projekt klíčová a jaké jsou jeho kvalifikační předpoklady pro tuto roli s ohledem na jeho dosavadní zkušenosti.

Spolupráce s dalšími organizacemi/subjekty

Pokud pro realizaci projektu nevystačíme s interním týmem, budeme do projektu muset zapojit další, externí spolupracovníky.

Tady je důležité rozmyslet, jakou formou je do projektu zapojíme. Jednou z možností je zapojení ve formě tzv. smluvního výzkumu – tedy dodávek určitých předem definovaných úkolů na základě dílčí objednávky. Jako daleko výhodnější formu lze však určitě doporučit tzv. účinnou spolupráci – jedná se o situaci, kdy je VaV projekt řešen dvěma a více samostatnými subjekty, kteří se na realizaci projektu podílejí společně a to jak na nákladech projektu, tak i na jeho výstupech. Tento způsob spolupráce má 2 klíčové výhody:

1. Úroveň výstupů od externího spolupracovníka bude zcela jistě na jiné úrovni, když bude sám zainteresován na výsledcích projektu, než když se bude jednat o prostý vztah dodavatel-odběratel.
2. Řešení projektů v tzv. účinné spolupráci umožňuje čerpat vyšší úroveň finanční podpory v rámci dotačních projektů zaměřených na výzkum a vývoj.

Většina projektů se však neobejde bez kombinace obou variant, je každopádně důležité dopředu správně rozmyslet, jak projekt v tomto ohledu správně naplánovat, jelikož následné změny v průběhu jsou vždy složitější.

Materiálové vstupy

Zejména u projektů zaměřených na aplikace v konečných hmatatelných produktech (výrobcích) se neobejdeme bez potřeby materiálových vstupů. Ať už se bude jednat o surový materiál či o různé komponenty, dopředu bychom s nimi při plánování projektu měli počítat. Bude to totiž důležité nejen pro stanovení celkového rozpočtu, ale rovněž z pohledu rozmyšlení potřeby dodavatelů, na kterých se realizace projektu stane závislou. V případě realizace projektu s podporou z dotace pak navíc do hry vstupují ještě specifické požadavky na výběr dodavatele, které na vás rovněž budou klást dodatečné požadavky. Proto je vhodné na začátku dobře odhadnout potřebu materiálových vstupů pro projekt, aby se výběr dodavatele případně realizoval v souladu s pravidly.

Technické vybavení

Technické vybavení je rovněž pro úspěšné dokončení projektu nezbytnou podmínkou. Málokterý výzkumný úkol se obejde bez potřeby jakéhokoli technického zázemí. Opět tedy s ohledem na jednotlivé klíčové aktivity na začátku dobře promyslete, co vše z pohledu vybavení budete pro jejich úspěšné dokončení potřebovat. Nemusí to totiž být jen lidské zdroje, kvůli kterým budete muset některé činnosti řešit buď formou smluvního výzkumu či ve spolupráci s partnerem, kterého do projektu zapojíte. Jednou z variant je samozřejmě potřebné vybavení pro účely projektu zakoupit, ovšem zde je potřeba mít na mysli finanční stránku věci. Většina dotačních programů podporujících výzkum a vývoj je totiž neinvestičních, tedy pořízení takového vybavení podpoří buď jen částečně (např. ve formě odpisů po dobu odpovídající využití vybavení v projektu), anebo vůbec.

V tomto díle jsme si tedy představili hned několik klíčových milníků v plánování VaV projektů. V závěrečném díle našeho seriálu, který vyjde už začátkem příštího týdne, se pak můžete těšit na poslední navazující etapu přípravy VaV projektů, ve které se budeme zabývat přípravou rozpočtu. Jeho stanovení totiž vychází z výše popsaného a mělo by tedy vždy být logickou závěrečnou etapou plánování projektu. Zároveň se jedná o jeden z nejdůležitějších aspektů pro úspěšnou realizaci VaV projektů, ale o tom už příště.

Ondřej Horčička

Další díly tohoto seriálu