Živelní pohromy a daňové úlevy

V návaznosti na události posledních týdnů, kdy živelní pohromy zasáhly velkou část Evropy, jsme si dovolili shrnout daňové aspekty poskytnutých darů a úlev, více v našem článku.
Divinova

Veronika Divinová

27. 7. 2021
michael-longmire-lhltmgdohc8-unsplash (1)

V souladu s § 24 odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) se za živelnou pohromu považují nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouváním nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení. Není tedy pochyb o tom, že škody způsobené tornádem splňují výše uvedenou definici živelní pohromy podle ZDP.

V souvislosti se živelnou pohromou se budou poškození nejčastěji zabývat otázkou, jak je to s daňovou uznatelností nákladů souvisejících se vzniklou škodou, a dále zda se v případě obdrženého daru bude či nebude jednat o zdanitelný příjem. Naopak osobu, která dar poskytuje, bude zajímat odčitatelnost poskytnutého daru od základu daně.

 

Výnosy (příjmy) přijaté v souvislosti se živelnou pohromou

 

V případě, že se jedná o příjem, který byl přijat fyzickou osobou, pak je nutné zkoumat, zda se jedná o příjem osvobozený či zdanitelný.

 

Ustanovení § 4 a § 4a ZDP osvobozují například přijaté náhrady majetkové nebo nemajetkové újmy, dále příjem z plnění z pojištění majetku (tedy nejedná-li se o majetek, který je v obchodním majetku poplatníka – podnikatele), a dále bezúplatné příjmy (zjednodušeně řečeno přijaté dary) přijaté fyzickou osobou na humanitární nebo charitativní účely nebo z veřejné sbírky.

 

Obecně lze tedy shrnout, že výše uvedené příjmy fyzických osob jsou zpravidla příjmy osvobozenými. Jelikož paleta situací, které v reálném životě mohou nastat, je pestrá a osvobození zároveň nejsou stanovena plošně pro veškeré bezúplatné příjmy, lze v každém případě příjemcům jakýchkoliv takovýchto či obdobných příjmů vždy zanalyzovat daňové dopady v jejich konkrétním případě.

 

Zároveň považujeme za vhodné poukázat též na oznamovací povinnost dle § 38v ZDP vztahující se k osvobozeným příjmům fyzických osob převyšujícím částku 5 mil. Kč za kalendářní rok. Případné nesplnění této povinnosti může být správcem daně poměrně přísně sankcionováno.

 

Dary přijaté právnickou osobou jsou obecně jejím zdanitelným výnosem, nicméně i zde existují výjimky. V souladu s § 19b odst. 2 ZDP se jedná o osvobození bezúplatného příjmu plynoucího do veřejné sbírky na humanitární nebo charitativní účely či přijatého z veřejné sbírky, a dále příjmů tzv. veřejně prospěšných poplatníků (neziskových subjektů) za předpokladu jejich využití na humanitární, charitativní či další vymezené účely. Jakékoliv případné náklady vynaložené na dosažení osvobozeného příjmu jsou zároveň daňově neuznatelné.

 

Daňově uznatelné náklady (výdaje) v souvislosti se živelnou pohromou

 

Daňově uznatelné náklady upravuje § 24 ZDP. Ten uvádí, že daňově uznatelným nákladem jsou škody vzniklé v důsledku živelných pohrom (§ 24 odst. 1 písm. l) ZDP) nebo výdaje vynaložené v rámci pomoci poskytnuté formou nepeněžního plnění v souvislosti s odstraňováním následků živelných pohrom, ke kterým došlo na území členského státu Evropské unie (§ 24 odst. 1 písm. l) ZDP). Mezi tyto výdaje můžeme řadit např. poskytnutí potravin, stavebního materiálu, strojů. Takto již daňově uznané výdaje pak nelze současně uplatnit i jako odčitatelnou položku v souvislosti s poskytnutými dary (dle § 15 odst. 1 ZDP v případě fyzických osob, resp. § 20 odst. 8 ZDP v případě právnických osob), jelikož mohou být od základu daně v celku uplatněny pouze jednou.

Daňově neuznatelné náklady v souvislosti se živelnou pohromou

 

Za daňově neuznatelné náklady jsou pak považovány manka a škody přesahující přijaté náhrady (např. od pojišťoven), a to s výjimkami popsanými v předchozím odstavci výše.

 

Za daňově neuznatelné náklady jsou dále také obecně považovány poskytnuté dary s výjimkou těch popsaných výše. V případě takovýchto neuznatelných darů je na druhou stranu možné uvažovat o jejich uplatnění formou odčitatelné položky. Ve výsledku tudíž mohou být i takovéto dary uplatněny od základu daně, a to též pouze jednou, avšak jinou formou a za odlišných pravidel platných pro odčitatelnou položku.

 

Odčitatelná položka

 

Aby bylo možné uplatnit tuto formu daňového zvýhodnění na straně dárce, musí hodnota bezúplatného plnění (tj. poskytnutý dar v peněžní i nepeněžní podobě) činit alespoň 2 % základu daně a současně alespoň 1 000 Kč souhrnně za rok v případě dárců – fyzických osob, a v případě právnických osob alespoň 2 000 Kč jednotlivě. Maximálně lze naopak odečíst poskytnuté dary do výše 15 % ze základu daně u fyzických osob a 10 % ze základu daně u právnických osob. Toto zároveň neplatí pro zdaňovací období roku skončená od 1. 3. 2020 do 28. 2. 2022 (zjednodušeně tedy pro roky 2020 a 2021), kdy došlo k dočasnému navýšení maximálního limitu pro odpočet hodnoty poskytnutých darů ve výši 30 %, a to jak pro dárce jak z řad fyzických, tak právnických osob.

 

Další úlevy přijaté v souvislosti s aktuálními živelnými pohromami

 

V souvislosti s událostmi minulých týdnů vyhlásilo ministerstvo financí daňové úlevy pro spoluobčany, jejichž životy poznamenala živelná katastrofa. Finanční správa zveřejnila na speciálně vytvořených webových stránkách, jak mají lidé postupovat v případě, že nestihli odevzdat přiznání k dani z příjmů fyzických a právnických osob a další (financnisprava.cz).

 

Jedná se například o prominutí penále a úroků z prodlení vzniklých při opožděném podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických a právnických osob, které mají sídlo nebo místo pobytu na území zasaženém mimořádnou událostí za předpokladu, že k podání daňového přiznání dojde nejpozději do 31. srpna 2021.

 

Plátcům daně z přidané hodnoty a identifikovaným osobám se sídlem nebo místem pobytu s rozšířenou působností Břeclav a Hodonín se promíjí pokuta za opožděné podání daňového přiznání a úrok z prodlení za pozdě podané přiznání za zdaňovací období květen 2021, červen 2021 a II. čtvrtletí 2021, a to za předpokladu, že přiznání je podáno nejpozději do 25. 8. 2021.

 

Dále se také odpouští pokuty za porušení povinností souvisejících s kontrolním hlášením, pokud běh lhůty ke splnění povinností související s kontrolním hlášením alespoň z části spadá do období od 25. 6. 2021 do 31. 7. 2021, a to opět za podmínky, že ke splnění povinností dojde nejpozději dne 25. 8. 2021. Zároveň je nutné tuto skutečnost oznámit příslušnému správci daně.

 

Rovněž dochází k prominutí daně z příjmů v případě, kdy daňová povinnost vznikla z důvodu příjmů v podobě dotace a úvěru ze Státního fondu podpory investic poskytovaných právnickým a fyzickým osobám na obnovu obydlí postižených živelní pohromou.

 

Všechny daňové úlevy naleznete Finančním zpravodaji 26/2021, který je k nalezení na webových stránkách ministerstva financí.

Potřebujete poradit s daněmi? Neváhejte se na nás obrátit, rádi Vám pomůžeme.

Chcete být i nadále v obraze? Sledujte nás.

Divinova

Veronika Divinová

Veronika pro vás pravidelně připravuje newslettery s novinkami nejen ze světa dotací, ale také z oblasti daní, účetnictví, práva, pojištění nebo auditu. Píše a publikuje články a spravuje sociální sítě.

MÁM ZÁJEM O DAŇOVÉ PORADENSTVÍ

Vyplňte formulář a my se vám co nejdříve ozveme zpět. 

    *povinné pole





    Přejít nahoru