Ze života zadavatele – pozor na účast zahraničních dodavatelů
V případě, že jste se rozhodli na podporu některé z vašich investic využít dotaci, usmálo se na vás štěstí a získali jste ji, počítejte s tím, že budete muset věnovat o něco více pozornosti, než jste zvyklí z obchodního styku, výběru dodavatele. Každý dotační program se této problematice většinou věnuje v samostatné metodické příručce, u vybraných dotačních titulů je pak zadavatel odkázán na realizaci výběrového řízení přímo dle zákona č. 134/2016 Sb., Zákon o zadávání veřejných zakázek (dále „Zákon“).
Obecným postupům se věnuje řada příruček a návodů. Často však nastávají situace, jejichž řešení bývá v zákonech, příručkách, návodech a metodikách skryto tzv. mezi řádky, a proto pro zadavatele vždy znamenají složitý oříšek k rozlousknutí. O to méně příjemné na celé situaci je, že v případě chybně zvoleného postupu může být příjemci dotace jako zadavateli udělena sankce v řádech i několika desítek procent z přidělené dotace.
Jednomu z takových specifik se budeme věnovat v dnešním článku.
ZA HRANICE NAŠEHO RYBNÍČKU
Ačkoli se jistě najde řada důvodů, proč pro vás může být výhodnější spolupracovat s domácími (místními) dodavateli, v případě veřejných zakázek však účast zahraničních dodavatelů minimálně na úrovni Evropské unie ve výběrovém řízení jako zadavatel omezit nesmíte. Naopak zejména dodavatelům na území Evropy je účast na zakázkách v ČR zjednodušena díky povinnosti uveřejňování v evropském úředním věstníku (tato povinnost se samozřejmě týká jen určitých druhů zakázek a zadávacích řízení).
Jelikož zákon upravuje pravidla pro výběr dodavatele především s ohledem na místní podmínky a legislativní prostředí, může zadavatele účast zahraničního dodavatele vystavit řadě nestandardních situací, které je třeba řešit. Mezi ně patří například překlady zadávacích podmínek, nabídek či souvisejících dokumentů do češtiny, přepočty dle aktuálních měnových kurzů a mnoho dalších.
ZÁKLADNÍ ZPŮSOBILOST VS. ÚŘADY V ČR
Každý dodavatel účastnící se veřejných zakázek realizovaných dle Zákona musí kromě jiného prokázat tzv. základní způsobilost v souladu s §74 Zákona, která mimo jiné jako základní podmínku definuje bezdlužnost vůči vybraným státním institucím. Účastník při podání nabídek tuto způsobilost může prokázat pouze formou čestného prohlášení.
Ovšem jiná situace nastává v okamžiku, kdy je současně nabídka dodavatele vyhodnocena jako nejvýhodnější a dodavatel je před podpisem smlouvy vyzván zadavatelem k doložení originálních dokumentů prokazujících splnění podmínek základní způsobilosti.
POZOR NA SLOVÍČKA
Podíváme-li se detailně, jak jsou podmínky základní způsobilosti definovány, je v §74, odst. 1 Zákona definováno pod body b) až d), že způsobilým není dodavatel, který:
b) má v České republice nebo v zemi svého sídla v evidenci daní zachycen splatný daňový nedoplatek,
c) má v České republice nebo v zemi svého sídla splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na veřejné zdravotní pojištění,
d) má v České republice nebo v zemi svého sídla splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
Tady je ovšem potřeba z pohledu zadavatele dávat velký pozor na výklad těchto bodů. Zákon sice v jednotlivých bodech používá podmínku „nebo“, ale v definici toho, kdo způsobilým není. V praxi tedy pokud se výběrového řízení účastní dodavatel ze zahraničí, který chce naopak prokázat, že způsobilým dodavatelem z pohledu základní způsobilosti je, musí doložit, že ani v zemi svého sídla a ani v ČR nemá zmíněné nedoplatky (tedy v obou zemích současně).
U dodavatelů se sídlem v ČR na tom není nic neobvyklého, avšak dodavatel ze zahraničí musí doložit bezdlužnost jak vůči příslušným úřadům v zemi svého sídla, tak současně v ČR. Ano, v praxi to potom znamená, že např. dodavatel z Německa musí předložit bezdlužnost nejen vůči finančnímu úřadu v Německu, ale i vůči finančnímu úřadu v ČR bez ohledu na skutečnost, zda mu vůči českému finančnímu úřadu vzniká či nevzniká daňová povinnost. V praxi tak většina zahraničních dodavatelů dokládání originálu nahrazuje jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázky, což je pro účely zadavatele dostatečné a značně to zjednodušuje práci. Ovšem v případě dodavatelů, kteří takovým dokumentem nedisponují, je povinností zadavatele ověřit před podpisem smlouvy splnění základní způsobilosti, a tedy i trvat na doložení všech relevantních dokumentů. Vzhledem k tomu, že úřady v ČR mají na vydání potvrzení lhůtu 30 dnů, je dobré o tomto požadavku dodavatele informovat co nejdříve, aby se zabránilo zbytečným průtahům.
Snad vám tento náš článek pomůže se lépe orientovat a být obezřetnějším zadavatelem.
Zaujal vás tento článek, potřebujete se na něco zeptat nebo chcete využít naše služby? Obraťte se na naše odborníky a ti vám na vše rádi odpoví.
Ondřej Horčička
Související články
MÁM ZÁJEM O DOTAČNÍ PORADENSTVÍ
Vyplňte formulář a my se vám co nejdříve ozveme zpět.