Rozhovor Vojtěch Lexa – energetický auditor

Rozhovor s autorizovaným energetickým auditorem, který zpracoval více než 1 000 energetických posudků. Jaké projekty v rámci dotací na energeticko-úsporná opatření řeší města a obce dnes nejčastěji? Jak lze pomocí těchto opatření snížit riziko nákazy Covidem 19?
Divinova

Veronika Divinová

8. 6. 2020
interview-rozhovor-mikrofon-microphone (1)

Přinášíme vám rozhovor s autorizovaným energetickým auditorem a jednatelem společnosti Energomex s.r.o., Ing. Vojtěchem Lexou, který za dobu svého působení zpracoval více než 1 000 energetických posudků. Na některých projektech úspěšně spolupracoval společně se společností Grantex.  Jaké projekty v rámci dotací na energeticko úsporná opatření řeší města a obce dnes nejčastěji?

Od letošního března probíhá příjem žádostí o dotaci v OPŽP v další výzvě zaměřené na snížení energetické náročnosti veřejných budov. Do té předchozí vaše firma připravovala více než 150 energetických posudků. Jaké projekty v této oblasti řeší města a obce nejčastěji?

Bavíme-li se o dotační výzvě č. 121, která skončila letos v únoru, pak nejčastějšími případy byly energeticky úsporné technologie (tepelná čerpadla, fotovoltaika, biomasa, kondenzační kotle, pokročilé měření a regulace) a technologie na zlepšení kvality vnitřního prostřední (vzduchotechnika s rekuperací tepla a chlazením do tříd, kuchyní, jídelen, společenských budov). Komplexních rekonstrukcí, které se řeší včetně kompletního zateplení obálky budovy, bylo dle mého dohadu pouze do 30 % případů.

V tomto programovém období se jedná o poslední výzvu zaměřenou na realizaci energeticky úsporných opatření. Hodně obcí a měst již má veřejné budovy zateplené. Jaká jiná opatření mají z vaší zkušenosti významný ekologický a ekonomický dopad? Je například možné získat dotaci na výměnu osvětlení v budově základní školy?

Ano, v současnosti běží výzva č. 146 s obrovskou alokací určenou na dotace do výše zmíněných opatření, konkrétně 2 miliard Kč finančních prostředků. Vzhledem k výši alokace lze s téměř jistotou říci, že kdo podá v této výzvě kvalitně připravenou žádost – dostane dotaci. Tato výzva je otevřená pro příjem žádostí o dotaci až do března 2021 a jedná se o skutečně o poslední možnost  zažádat v právě dobíhajícím programovém období za stávajících příznivých podmínek, kdy výše dotace je až 70 % z investice (ve vybraných krajích i více). Jaké budou dotační podmínky v budoucnu po této výzvě, dnes neví ani ministerstvo životního prostředí. Chtěl bych tedy apelovat na váhající žadatele, aby využili této poslední možnosti. Samotná realizace opatření z této výzvy může potom proběhnout až do konce roku 2023, je tedy dost času na doladění prováděcí dokumentace, nalezení prostředků k dofinancování, výběrové řízení a samotnou realizaci.

 

Co se týká druhé části dotazu, ano, lze žádat i na pouze dílčí opatření – jako jsou výměny zdrojů tepla či vzduchotechnika, ovšem např. kompletní výměna osvětlovací soustavy, řešení vnitřní akustiky školních tříd anebo žaluzií musí být zahrnuta v žádosti na kompelxní energeticky úspornou rekonstrukci.

Projekty  energeticko-úsporných opatření nejsou vždy jen o co nejrychlejší ekonomické návratnosti. Důležité je samozřejmě celkové zlepšení našeho ovzduší. Která opatření mají ale z vašeho pohledu nerychlejší ekonomickou návratnost?

Co se týče ovzduší, tak jednoznačně největší efektivitu z místního hlediska obce má výměna uhelných kotlů horších emisních tříd za neemisní zdroje (např. tepelná čerpadla). Co se týče návratnosti, tak výměna elektrického akumulačního vytápění za plynové kotle, nebo tepelná čerpadla. Případně instalace fotovoltaických systémů. Snížením spotřeby el. energie dochází k nejvýznamnějším úsporám CO2, a tedy největšího efektu na klimatu z globálního pohledu, ale i peněz za provoz.

Zaznamenal jste nějaké nové trendy v dotačních žádostech?

Za poslední 2 roky vnímám jednoznačně trend v požadavku na řešení vnitřní kvality prostředí v budovách v letním období. To souvisí s klimatickou změnou a čím dál častějšími extrémními vedry během léta. Do žádosti o dotace na vzduchotechniku s rekuperací tepla lze totiž zahrnout i chlazení přiváděného vzduchu, a/nebo předchlazování prostor studenějším nočním vzduchem. Takto komplexně pojatý systém potom neslouží jen v topném období (rekuperace tepla), ale vlastně celý rok. Samostatným bonusem vzduchotechniky v nejčastějším případě instalace – ve třídách MŠ a ZŠ je potom přívod čerstvého vzduchu a tím snižování hladiny vydýchaného CO2 a přívod vzduchu čerstvého. To má za následek menší únavu a nemocnost žáků a pedagogů. Co se týká aktuálního tématu – pandemie COVID 19 – konzultovali jsme tuto problematiku s předním českým výrobcem vzduchotechniky pro školy a bylo mi jednoznačně sděleno, že vzduchotechnika ve třídách (a nejen ve třídách) snižuje riziko přenosu COVID 19. Filtry pro virové částice tak malých rozměrů, jako je COVID 19, sice pro VZT systémy nejsou zatím k dispozici, ale použití vzduchotechnického systému větrání VZT systémem, kdy se zamezí, aby se přiváděný a odváděný vzduch smíchaly, způsobí zvýšenou – mnohonásobnou intenzitu větrání místnosti a tím sníží riziko setrvání viru v místnosti ve vzduchu. Dle epidemiologů právě čas expozice viru hraje zásadní roli v tom, jestli se člověk nakazí anebo ne. Takže nejde o snahu filtrovat vir, ale prostě se ten vir odvede ven z místnosti přímo do venkovního prostředí.

Dotace je zaměřená na snížení energetické náročnosti veřejných budov. Na jaké budovy žádají obce nejčastěji?

Nejčastěji to jsou objekty v majetku obcí a měst a jejich příspěvkových organizací. Konkrétně: ZŠ, MŠ, obecní úřady, kulturní domy, divadla, kina, objekty spolků dobrovolných hasičů, myslivců, skautů, apod., sportoviště, komunitní centra, seniorské domy, ale také např. ČOV (instalace FVE na provoz jejich technologie).

Dotace není určena na rekonstrukci zchátralých a nevyužívaných objektů. Jaké projekty, které jste připravovaly, byly z tohoto pohledu na hraně, ale přesto dotaci úspěšně získaly?

Tato hranice na začátku programového období byla poměrně přísná – bylo striktně vyžadováno doložení historických fakturačních spotřeb za energie. Postupem vývoje přístupu MŽP bylo ovšem toto velmi rozvolněno. Dnes se dá říci, že hraniční situací je to, aby budova měla alespoň okna a střechu a nejednalo se tedy vysloveně o ruinu. Spotřeba energie se dokládat nemusí.

Cílem projektu má být dosáhnout na snížení celkových spotřeb energie a snížení emisí CO2. Tyto propočty jsou alfa a omega vaší práce. Jak tuto úsporu počítáte u objektů, kde není stálý odběr elektřiny, ale objekt je například pouze temperován?

Toto je vždy věc vzájemné komunikace mezi námi a investorem, jaké bude mít po rekonstrukci s budovou plány vzhledem k její využívanosti. Na základě toho postavíme softwarové modely, které definují budoucí hypotetické úspory energie a CO2.

Úsporu energie a emisí COmusí žadatele v rámci udržitelnosti projektu prokázat. Jedná se o závazné indikátory. Jak těžké je v energetickém posudku nastavit hodnoty, které se co nejvíce blíží pozdější realitě?  Jaké jsou nejčastější příčiny nesplnění těchto indikátorů? Může tomu například nevědomky přispět i žadatel?

Je to věc zkušenosti. Naše společnost dělá energetické posudky pro dotace OPŽP od roku 2008. Nemáme to přesně spočítané, ale bylo jich dodnes více než 1 000. Všechny naše posudky jsme museli po fyzické realizaci stavby konfrontovat s reálnými spotřebami, neboť to vyžaduje poskytovatel dotace. Za celých 12 let se nám stalo max. několik jednotek případů, že se úspora nenaplnila, jinak jsme se vždy vešli do limitních hodnot naplněnosti. Nejdůležitější je držet se doporučení z energetického posudku a provádět správně energetický management, minimálně v úrovni sledování spotřeb na měsíční bázi. Potom lze jednoduše včas předejít situaci, kdy hodnotím roční úsporu až těsně před termínem odevzdání analýzy úspor, úspora nevyjde a je potenciální problém.

Ing. Vojtěch Lexa, jednatel společnosti Energomex, s. r. o.

Pokud města a obce chtějí o dotaci požádat, ale nemají zatím nic připraveno, co byste jim doporučil?

Jednoznačně je nejlepší začít prvním krokem a to je příprava  nejjednodušší formy projektové dokumentace a to je tzv. projektová studie. Nejedná se ani o vyhláškou daný rozsah ČKAIT dokumentace pro stavební povolení ani pro realizaci stavby. Jedná se o jednoduchý, rychlý dokument, který předběžně specifikuje rozsah opatření a kvalifikovaně odhadne výši investice a dotace. Nezachází do detailů. Nejlepší je, když projektovou studii a energetický posudek zpracovává jeden subjekt, protože tyto 2 dokumenty musí být v naprostém souladu, jinak MŽP žádost vrátí.  Energetický posudek navrhne nejoptimálnější energeticky úsporná opatření pro maximalizace výše dotace. Projektová studie potom je již jen „zpracování těchto opatření do grafické formy výkresů a rozpočtů“ ke schválení poskytovatele dotace – MŽP.

Realizace projektové studie stojí zlomek ceny projektové dokumentace ČKAIT k výběrovému řízení a hlavně její vypracování trvá v řádech nízkých jednotek týdnů a může se podávat žádost o dotaciTato projektová studie je součástí dotovaných nákladů. Po schválení dotace, kdy má investor dotaci tzv. „jistou“, se může v klidu vypracovat projektová dokumentace k výběrovému řízení, která včetně odladění např. barevnosti fasády na zastupitelstvu obce, trvá měsíce nezřídka i půl roku. Naše společnost zpracovává zpravidla energetický posudek a projektovou studii společně „na klíč“. Odpadají tedy případné nesoulady v případě, kdy to zpracovávají různé subjekty. Proto máme také tak vysokou úspěšnost.

Vaše společnost řeší projekty úspor energii jak pro firmy, tak pro obce a města. Liší se nějak z vašeho pohledu spolupráce se soukromým a veřejným sektorem?

Ano, liší se velmi. Přístup soukromého sektoru, zejména větších korporátních společností, je orientován čistě na ekonomickou návratnost investice. Pokud opatření nemá návratnost zpravidla do 5 let, nerealizuje se. Globální životní prostředí nás všech či vnitřní prostředí zaměstnanců společnosti je až na druhém a dalším místě.

Na opačné straně starosta obce či ředitel školy velmi často bere „své žáky“ a jejich potřeby na prvním místě. Před úsporou peněz je ochoten preferovat a realizovat věc, která pomůže žákům, např. vzduchotechniku pro zlepšení kvality vzduchu ve třídě, a netrápí ho návratnost.  A to mě naplňuje optimismem.

Za rozhovor děkujeme 

Ing. Vojtěch Lexa, Jednatel firmy Energomex, s.r.o.

Líbil se vám tento rozhovor a zaujalo vás v něm něco? Chcete rovněž s GRANTEXEM rozvíjet své plány a projekty? Napište nám.

Chcete být i nadále v obraze? Sledujte nás.

Divinova

Veronika Divinová

Veronika pro vás pravidelně připravuje newslettery s novinkami nejen ze světa dotací, ale také z oblasti daní, účetnictví, práva, pojištění nebo auditu. Píše a publikuje články a spravuje sociální sítě.

MÁM ZÁJEM O DOTAČNÍ PORADENSTVÍ

Vyplňte formulář a my se vám ozveme zpět co nejdříve.

    *povinné pole





    Přejít nahoru