Přiměřenost smluvní pokuty v případě krátkodobého porušení konkurenční doložky

Ústavní soud se v nedávné době zabýval otázkou přiměřenosti smluvní pokuty v souvislosti s konkurenční doložkou, kdy se zaměstnankyně zavázala zdržet výkonu konkurenční výdělečné činnosti po dobu jednoho roku od ukončení pracovního poměru a zaměstnavatel ji za toto omezení hradil peněžité vyrovnání. Zaměstnankyně se však nechala zaměstnat u konkurenční společnosti, avšak pouze na dobu 4 dnů. Soudy se pak následně zabývali otázkou, zda má zaměstnavatel nárok na zaplacení celé smluvní pokuty za této situace, kdy zaměstnankyně porušila svou povinnost, ale pouze po dobu 4 pracovních dnů.

Až Ústavní soud v nálezu sp. zn. II. ÚS 3101/18 konečně potvrdil, že zaměstnavatel má nárok na zaplacení smluvní pokuty v celé výši, a nikoliv pouze přiměřené části. Je totiž irelevantní, jak dlouho byla bývalá zaměstnankyně zaměstnaná u konkurenční společnosti a jak dlouho tedy porušovala konkurenční doložku. Ústavní soud právě logicky zohlednil, že k případnému předání citlivých informací a know-how může dojít i v horizontu pár hodin či dokonce jen minut – např. zkopírováním dat na pevný disk. Uvedené nastavení též respektuje právo bývalé zaměstnankyně na svobodnou volbu povolání. Nelze totiž přehlédnout, že pokud by dostála svým smluvním povinnostem, náleželo by jí peněžité vyrovnání ve výši průměrného ročního platu.

ČAS NA ZMĚNU?

Vyplňte formulář a my vám rádi pomůžeme.

S námi Vám neutečou žádné důležité novinky