Možnosti uplatnění daňové ztráty po novele zákona účinné od 1. července 2020

O GRANTEXUČlánky a informace O daních > Možnosti uplatnění daňové ztráty po novele zákona účinné od 1. července 2020

Pandemie spojená s koronavirem přinesla do našich životů spoustu změn. Co se počátkem roku zdálo jako samozřejmost už dnes neplatí. V souvislosti s koronavirem vláda v několika posledních měsících schvalovala jedno mimořádné opatření za druhým. Všechna tato opatření reagovala na současnou situaci spojenou s koronavirem a měla alespoň částečně pomoci překlenout negativní dopady aktuálního stavu. Jednou ze schválených změn je také novela zákona o daních z příjmů, která přináší očekávanou změnu v podobě možnosti uplatnění daňové ztráty nejen v následujících obdobích, jako tomu bylo doposud, ale nově i zpětně za období předcházející.

Zpětné uplatnění daňové ztráty

Novelou zákona dochází k rozšíření možnosti uplatnění daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně, a to nově také na dvě zdaňovací období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, ve kterém daňová ztráta vznikla. Doposud bylo možné daňovou ztrátu uplatnit jako odčitatelnou položku pouze v nadcházejících 5-ti letech, a to za předpokladu, že poplatník dosáhl kladného daňového základu.

Pokud by tedy poplatníkovi vznikla za zdaňovací období roku 2020 daňová ztráta, je možné nově o tuto daňovou ztrátu snížit svůj základ daně za zdaňovací období roků 2019 a 2018, a to prostřednictvím dodatečných přiznání k dani z příjmů. V případě, že by poplatníkovi vznikl z vyměřených dodatečných přiznání vratitelný přeplatek, lze o vrácení vratitelného přeplatku požádat standardním způsobem. Nutno uvést, že výše takto uplatnitelné daňové ztráty je omezena částkou 30 000 000 Kč, a to v souhrnu za obě předcházející zdaňovací období.

Příklad 1

Společnosti Skřítek s.r.o. za rok 2020 vykázala daňovou ztrátu ve výši 500 000 Kč. V roce 2018 a 2019 však dosáhla kladného daňového základu.

Společnost má možnost podat dodatečná daňová přiznání za zdaňovací období roku 2018 a 2019 a následně požádat o vracení veškerých vratitelných přeplatků, nebo si ponechá možnost využít daňovou ztrátu jako odčitatelnou položku v nadcházejících 5-ti letech.

Spolu se zpětným uplatněním daňové ztráty obsahuje novela také možnost poplatníka vzdát se práva na uplatnění daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně ve zdaňovacích obdobích následujících po obdobích, za které byla daňová ztráta stanovena. V případě, že se poplatník vzdá práva na uplatnění daňové ztráty, bude moci uplatnit daňovou ztrátu pouze zpětně. Tento krok se na první pohled může zdát nevýhodný, nicméně díky němu dojde k podstatnému zkrácení lhůty pro stanovení daně, jelikož se na dobu následujících pěti let již v takovém případě neaplikuje speciální ustanovení o prodloužené (až 8leté) prekluzivní lhůtě. Důležité však je upozornit na to, že vzdání se práva na uplatnění daňové ztráty nelze vzít zpět. Pokud by tedy poplatník vykázal daňovou ztrátu v roce 2020 a vzdal se práva na uplatnění daňové ztráty, skončí lhůta pro stanovení daně za období roku 2018 a 2019 společně se lhůtou pro stanovení daně za zdaňovací období roku 2020.

Příklad 2

Společnost Skřítek s.r.o. za rok 2020 vykázala daňovou ztrátu ve výši 500 000 Kč. Společnost v letech 2018 a 2019 vykázala kladné daňové základy, které byly v součtu vyšší než 500 000 Kč.

Společnost se proto rozhodla zpětně uplatnit daňovou ztrátu roku 2020 v předchozích obdobích a současně vzdát se práva na uplatnění daňové ztráty po roce 2020.

V takovém případě může společnost uplatnit daňovou ztrátu pouze zpětně za zdaňovací období roku 2018 a 2019, a to prostřednictví dodatečných daňových přiznání podaných za předmětná období. Pro rok 2020 pak platí standardní tříletá promlčecí lhůta, přičemž s koncem prekluzivní lhůty pro rok 2020 jsou prekludovány i roky 2018 a 2019.

Pokud se však poplatník nevzdá práva na uplatnění daňové ztráty, pak se standardně aplikuje prekluzivní lhůta, která je stanovena speciálně zákonem o daních z příjmů. Prekluzivní lhůta končí současně se lhůtou pro stanovení daně, a to posledním zdaňovacím obdobím, ve kterém bylo možné daňovou ztrátu nebo její část uplatnit.

Zpětné uplatnění očekávané daňové ztráty

Výše popsané změny lze využít již na daňovou ztrátu pravomocně stanovenou za zdaňovací období, které skončilo ode dne 30. června 2020. Daňovou ztrátu vzniklou za rok 2020 by dle výše uvedených pravidel bylo možné zpětně uplatnit až po jejím stanovení, k čemuž zpravidla dojde až v průběhu roku 2021. Cílem opatření má však být vylepšení aktuální finanční situace daňových poplatníků. Z toho důvodu bylo dále schváleno také přechodné ustanovení pro poplatníky, kteří již v průběhu roku 2020 očekávají, že jim za zdaňovací období roku 2020 vznikne daňová ztráta.

V takovém případě může poplatník částku v předpokládané výši očekávané budoucí ztráty uplatnit zpětně za bezprostředně předcházející zdaňovací období. V případě očekávané ztráty za rok 2020, je možné očekávanou daňovou ztrátu uplatnit (pouze) za zdaňovací období roku 2019, a to prostřednictvím dodatečného daňového přiznání. Přechodné ustanovení, tak umožňuje daňovým poplatníkům získat finanční prostředky již v roce 2020.

Po stanovení skutečné daňové ztráty, která bude stanovena na základě řádně podaného daňového přiznání za rok 2020, může poplatník postupovat dle ustanovení upravujících zpětné uplatnění daňové ztráty, tj. daňovou ztrátu bude možné uplatnit za dvě předcházející zdaňovací období.

Příklad 3

Společnost Skřítek s.r.o. dosáhla v roce 2019 kladného základu daně ve výši 850 000 Kč. Za rok 2020 však společnost očekává, že vykáže daňovou ztrátu ve výši 1 000 000 Kč. Z toho důvodu se v říjnu 2020 rozhodne využít institutu uplatnění očekávané daňové ztráty prostřednictvím dodatečného daňového přiznání za rok 2019. Následně jí na základě řádně podaného přiznání za rok 2020 vznikla daňová ztráta ve výši 1 150 000 Kč.

Společnost má v roce 2020 možnost podat dodatečné daňové přiznání za rok 2019 a uplatnit očekávanou daňovou ztrátu v maximální výši 850 000 Kč a požádat o vrácení vratitelného přeplatku na dani.

V roce 2021 po stanovení skutečné daňové ztráty může společnost podat dodatečné daňové přiznání i za rok 2018 za předpokladu, že v téže roce dosáhla kladného základu daně. V případě, že by společnost uplatnila celou daňovou ztrátu prostřednictvím dodatečných daňových přiznání za rok 2019 a 2018 může se vzdát práva na uplatnění daňové ztráty, tak aby lhůta pro stanovení daně za obě zdaňovací období končila společně se lhůtou pro stanovení daně za zdaňovací období roku 2020.

Využití tohoto ustanovení s sebou nese i určitá rizika spojená se stanovením očekávané ztráty. Pokud by poplatník daně očekávanou daňovou ztrátu nadhodnotil tzn. pokud by skutečně vykázaná daňová ztráta v řádně podaném přiznání za rok 2020 byla nižší než odhadnutá očekávaná daňová ztráta, pak by byl poplatník daně povinen vedle opětovného podání dodatečného daňového přiznání také uhradit nedoplatek na dani z příjmů a s ním i související úroky z prodlení.

Institut zpětného uplatnění daňové ztráty se uplatňuje na všechny podnikatele, kteří odvádějí daně v České republice. Není tak možné, aby se např. daňová ztráta zahraniční mateřské společnosti mohla uplatnit na českou dceřinou společnost (např. účelovým využitím fúze). Dále nelze uplatnit ani daňovou ztrátu převzatou od zanikající nebo rozdělované společnosti při přeměnách, a to vůči základu daně právního předchůdce, ani vůči základu daně právního nástupce stanovenému v období před přeměnou.

Autor:
Ing. Lucie Kořínková
Daňový poradce

Potřebujete poradit s daněmi?

Vyplňte formulář a my vám rádi pomůžeme.

S námi Vám neutečou žádné důležité novinky