Konec „nekonečného“ prodlužování promlčecí lhůty tzv. řetězením daňových ztrát

Nejvyšší správní soud („NSS“) svým aktuálním rozsudkem změnil dosavadní ustálenou praxi finanční správy, podle které vznik daňové ztráty odsouval nejen okamžik promlčení tohoto ztrátového období a pěti následujících období, po které lze ztrátu odčítat, ale i za období předcházející, pakliže aktuálně ztrátové období spadá do pětileté lhůty pro uplatňování daňových ztrát z minulosti.

Obecně totiž platí, že základ daně lze měnit pouze po dobu tzv. lhůty pro stanovení daně. Ta je obecně tříletá a běží ode dne zákonného termínu pro podání řádného daňového přiznání. Zvláštní pravidla obsažená v zákoně o daních z příjmů však stanoví, že v případě vzniku daňové ztráty uplyne lhůta pro stanovení daně jak pro toto ztrátové období, tak i pro pět následujících obdobích, ve kterých lze obecně daňovou ztrátu odčítat od základu daně, až společně se lhůtou pro vyměření daně za poslední (tj. páté) z těchto období.

Nejasnosti pak panovaly zejména v situaci, kdy v průběhu výše uvedeného pětiletého období pro odčítání daňových ztrát z minulých let dojde opět ke vzniku daňové ztráty a tudíž k opětovné aplikaci speciálních pravidel odsouvajících okamžik promlčení dřívějšího ztrátového období na ještě pozdější okamžik. Takovýmto mechanismem tzv. řetězení daňových ztrát, který daňová správa ve své praxi aplikovala, by v krajním případě nemuselo dojít k promlčení někdejšího ztrátového období nikdy.