Dočasné změny u poskytnutých darů

Pokud daňový poplatník poskytne své finanční prostředky na dobročinnou věc, má možnost snížit si o hodnotu tohoto daru v daňovém přiznání svůj základ daně. Stejně jako v roce 2021 si mohou daňoví poplatníci snížit o hodnotu poskytnutých darů svůj daňový základ, a to o mimořádně vyšší část, než tomu bývalo v předchozích letech.

Lucie Kořínková

23. 12. 2022
ukraine-gf45f31e5e-1920-1 (1)

Dočasnou úpravu přinesl zákon č. 128/2022 Sb., zákon o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině vyvolaným invazí vojsk Ruské federace účinný od 28. května 2022. Tato právní úprava prodlužuje navýšení maximální hodnoty bezúplatného plnění na nejvyšší hodnotu 30 % o jeden rok, tedy na rok 2022 (u fyzických osob), resp. zdaňovací období skončená v období od 1. března 2022 do 28. února 2023 (u právnických osob).

 


 

Výše uvedeným zákonem došlo k rozšíření možnosti odečíst hodnotu bezúplatného plnění od základu daně u poplatníků daně z příjmů v roce 2022 o dary:

 

  • za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny, pokud příjemce splňuje podmínky, za kterých se dají dary odečíst od základu daně;
  • Ukrajině (popř. jejím územně správním celkům) nebo fyzickým a právnickým osobám s bydlištěm nebo sídlem na Ukrajině, pokud příjemce daru a účel daru splňují podmínky, za který lze dary odečíst od základu daně.

 

Obecné podmínky pro uplatnění darů jako odčitatelné položky dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění (dále jen „ZDP“) shrnujeme zde:

Fyzická osoba (§15 odst. 1 ZDP)

Pokud je dárcem fyzická osoba, může si od základu daně odečíst dar v případě, že v úhrnu přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1 000 Kč za zdaňovací období. Zákonem je též stanovena maximální možná výše, kterou lze odečíst od základu daně. Standardně je tato výše stanovena na 15 % ze základu daně, nicméně pro rok 2022 byla výše stanovena na 30 % ze základu daně, stejně jako tomu bylo za zdaňovací období 2020 a 2021.

U fyzických osob mohou být odečteny poskytnuté dary i před účinností zákona, tedy poskytnuté kdykoliv v průběhu roku 2022.

Právnické osoby (§20 odst. 8 ZDP)

Pokud je dárce právnickou osobou, může si od základu daně odečíst dar v případě, že hodnota daru činí alespoň 2 000 Kč. Zákonem je opět stanovena maximální možná výše, kterou lze odečíst od základu daně. Standardně je tato výše stanovena na 10 % ze sníženého základu daně, nicméně pro rok 2022 (tj. za období skončená od 1. března 2022 do 28. února 2023)byla úhrnná výše bezúplatných plnění stanovena na 30 % ze sníženého základu daně, stejně jako tomu bylo za zdaňovací období skončená od 1. března 2020 do 28. února 2021.

Další možnost, kterou přináší zmíněná novela zákona, představuje uplatnění poskytnutých nepeněžitých plnění v roce 2022 na pomoc Ukrajině přímo jako daňového výdaje. Zároveň platí, že pokud byl výdaj již uplatněn v základu daně, nelze jej již uplatnit jako položku snižující základ daně. Aby mohl být aplikován tento postup, je ovšem nutné, aby charakter těchto výdajů odpovídal obecným podmínkám pro uplatnění darů jako odčitatelné položky dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění (dále jen „ZDP“). Jak již bylo zmíněno, stále musí být splněny podmínky pro uplatnění odčitatelné položky stanovené § 15 odst. 1 a § 20 odst. 8 ZDP.

Prokázání poskytnutí daru

V souvislosti s výše uvedenou rozšířenou úpravou poskytnutí darů na podporu Ukrajiny vydala Finanční správa Informaci k poskytnutý darům na účet Velvyslanectví Ukrajiny v České republice. Poskytnutí daru by měl dárce prokázat dokladem, ze kterého musí být patrné, kdo je příjemce daru, jaká je hodnota daru a předmět daru, též účel, na který byl dar poskytnut a datum poskytnutí daru.

 

Dary poskytnuté na vybrané zveřejněné účty lze prokázat i výpisem z bankovního účtu, případně ústřižkem složenky anebo vytištěnou informací o příjemci daru a účelu daru. Finanční správou byl pro rok 2022 zveřejněn účet Velvyslanectví Ukrajiny v ČR č. 304452700/0300 a též seznam sbírek z rejstříku veřejných sbírek za účelem humanitární pomoci osobám postiženým válkou.

Příklady z praxe

V praxi přinesla nová aplikace zákona mnoho otázek ohledně daňové uznatelnosti nákladů a prokázání poskytnutých darů. Z toho důvodu byl Komorou daňových poradců předložen příspěvek Koordinačního výboru, který měl vyjasnit některé otázky. Finanční správa se však v mnoha bodech vyjádřila v neprospěch daňových poplatníků. Příspěvek byl uzavřen v září 2022 s následujícími závěry

Dary poskytnuté skrze zaměstnavatele

Někteří zaměstnavatelé, ale též profesní komory, pořádají sbírky, do nichž mají možnost přispět i zaměstnanci či členové. Dle stanoviska Finanční správy se v případě poskytnutí příspěvku zaměstnancem zaměstnavateli na straně zaměstnavatele jedná o příjem, který podléhá dani z příjmů a není možné na něj aplikovat žádné osvobození. Zároveň však poskytnuté nepeněžní dary vynaložené zaměstnavatelem jsou považovány za daňově účinné náklady.

Zaměstnanec, který se rozhodl, že skrze svého zaměstnavatele či profesní komoru přispěje, si nemůže odečíst hodnotu daru od svého základu daně. To přísluší pouze zaměstnavateli či profesní komoře, která sbírku pořádá.

Bezúplatná plnění poskytnutá ukrajinským zaměstnancům

Dle stanoviska finanční správy budou na straně zaměstnavatele považovány za daňově účinné výdaje pouze bezúplatná plnění v případě, že se bude jednat o výdaje vynaložené na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců. Např. poskytnutí základního vybavení domácnosti, oblečení a hygienických potřeb nebude na straně zaměstnavatele považováno za daňově účinný výdaj. Na druhé straně, pro zaměstnance se bude i v tomto případě jednat o osvobozené plnění, tedy nebude hodnotu takto poskytnutých plnění zdaňovat.

Finanční příspěvek poskytnutý zaměstnavatelem

Finanční příspěvek poskytnutý zaměstnavatelem zaměstnanci na zajištění nového bydlení (pokud o původní obydlí zaměstnanec přišel v důsledku živelní pohromy) nebude na straně zaměstnavatele považováno za daňově účinný výdaj. Nejedná se totiž o výdaje na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců. Naopak na straně zaměstnance lze aplikovat osvobození příjmů dle § 4a písm. k) ZDP.

Solidární příspěvek za ubytování ukrajinských uprchlíků

Příspěvek pro solidární domácnost (za bezplatné poskytnutí ubytování cizinci s dočasnou ochranou) je v souladu s § 4 odst. 1 písm. i) ZDP považován za osvobozený příjem. V případě, že se bude příspěvek týkat nemovité věci, která je součástí obchodního majetku anebo je využívána k pronájmu, z něhož plyne příjem dle § 9 ZDP, je nutné z důvodu osvobození vylučovat náklady, které souvisí s osvobozenými příjmy. V případě, že se výdaj vztahuje k příjmu od daně osvobozenému pouze částečně, je daňově neuznatelný jen částečně, a to v poměrné části.

Poskytnutí 100 % mzdy zaměstnanci, jež obdržel povolávací rozkaz

V případě, že zaměstnavatel vynaloží v souvislosti s poskytnutím placeného volna náhradu mzdy zaměstnanci, který obdrží povolávací rozkaz a odchází bojovat na Ukrajinu, nelze náhradu mzdy považovat za daňově uznatelný výdaj. Nejedná se totiž o výdaj, který by měl bezprostřední souvislost s dosahovanými příjmy. Dle zákoníku práce se jedná o jinou důležitou překážku v práci, za kterou zaměstnanci náhrada mzdy obecně nepřísluší.

 

Pokud by právo zaměstnance na výplatu náhrady mzdy v době jeho nepřítomnosti v práci vyplývalo z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, bude náklad na tuto náhradu mzdy daňově uznatelný.

Další oblasti řešené koordinačním výborem

Dále se koordinační výbor zabýval pojmem humanitární a charitativní účel ve vztahu k aplikaci osvobození takovýchto příjmů na straně příjemců. Humanitární pomoc v průběhu válečného konfliktu zahrnuje např. zajištění základních potřeb pro život (pitná voda, jídlo, léky, hygiena) a po skončení konfliktu pak tato pomoc směřuje k odstranění následků a obnově základní infrastruktury (odklízení trosek, oprava budov a obnova zdrojů obživy).

 

Dále se koordinační výbor zabýval některými praktickými situacemi, které mohou v praxi nastat v případě poskytnutí věcných darů plátcem daně z přidané hodnoty. Finanční správa uvedla, že v případě, kdy si plátce DPH uplatní nárok na odpočet DPH z nakoupeného zboží v tuzemsku, které je následně vyvezeno na Ukrajinu, je plátce povinen odvést českou DPH na výstupu. Nejedná se tedy pro účely DPH o vývoz zboží.

Chcete být i nadále v obraze? Sledujte nás.

Lucie Kořínková

Lucie je v GRANTEXU daňovou poradkyní. Podstatnou část své kariéry strávila ve společnosti PwC, kde se dlouhodobě specializovala na poradenství související s daní z přidané hodnoty. Ve skupině GRANTEX se věnuje všem tuzemským daním a mezinárodnímu zdanění. Při volbě studia se Lucie řídila citátem, že v životě jsou jen dvě jistoty: daně a smrt. I proto se rozhodla pro Vysokou školu ekonomickou, obor Zdanění a daňová politika.

MÁM ZÁJEM O DAŇOVÉ PORADENSTVÍ

Vyplňte formulář a my se vám co nejdříve ozveme zpět. 

    *povinné pole





    Přejít nahoru